Magická barevná medicína
Mysleli jste si, že barvy jsou pouze vizuální a estetická záležitost? Kdepak, to je jen špička ledovce. Nechte se pozvat mnohem dále do magického světa barev.
Barvy jsou součástí světla – a světlo je energie. Barvy jsou mnohem víc než jen to, co vidíme. Když světlo dopadá na naše oči, mění se v elektrické signály, které putují dále do mozku a působí na fyziologické procesy v těle. Třeba biologické hodiny, metabolismus či autonomní nervový systém. Jednotlivé barvy mohou ovlivňovat naši psychickou i fyziologickou aktivaci, na vědomé i nevědomé úrovni. Jsou podnětem, na který reaguje celý náš organismus.
A řekněme to lépe: celá naše bytost. Barvy mají přímý vliv na naši psychiku, emoce, náladu i způsob, jakým vnímáme sebe sama i okolní svět.
Ovlivňují téměř každou oblast našich životů. Od každodenního oblékání pro různé životní role, přes místnosti, které obýváme, jídlo, které jíme, naši orientaci v prostoru a komunikaci s druhými lidmi až po aktivity, které nám přinášejí radost. Pokud nevěříte, zkuste si v hlavě přehrát svůj běžný den a jeho činnosti pouze v odstínech šedé. Nebo si představte, jak se cítíte při pohledu na zářivě modrou oblohu, a naopak pokud je nebe tmavě šedé.
Barvy jsou instinktivní jazyk, kterému rozumíme beze slov, a na nějž okamžitě reagují naše emoce, tělo i mysl.
Všichni vnímáme, že některé barvy se k sobě hodí, ladí spolu a jiné ne. Buď vzniká efekt souladu nebo disharmonie. Úplně stejně to funguje s námi samotnými. Každý z nás jsme také nějaká "barva". Naše tvář je směsí barev a má určité barevné charakteristiky. Poznání a využívání barev, které jsou v souladu s naší přirozenou barevností, přináší pocit, že jsme takříkajíc ve své kůži. Můžeme to popsat také slovy: harmonie, autenticita, osobitost, sebevyjádření.
Ne náhodou existují v jazyce úsloví jako jít s barvou ven, ukázat se v pravých barvách, přiznat barvu... Všechny odkazují k podstatě, charakteru, pravdivosti, opravdovosti. Díky síle barev můžeme být ve spojení s tím, kým jsme a vizuálně to projevit navenek.
Tam a zase zpátky: Cesta za vlastním obrazem
Jako malí to většinou víme. Máme jasno v tom, co máme rádi, co se nám líbí, co nás baví, co chceme. Umíme být sami sebou. Pak se to ve větší či menší míře někam nepozorovaně vytratí. Určitou část života obvykle strávíme tím, že se snažíme přizpůsobit: zapadnout, vypadat a žít tak, jak si myslíme, že se to od nás očekává.
A pak přijde okamžik, kdy nás tenhle zmatek doběhne. Protože když ztratíme spojení s tím, kdo jsme, přijde vždycky zmatek. A pak začneme hledat cestu zpět k sobě. Na mnoha úrovních, mnoha způsoby. Přes tělo, práci, vztahy, osobní rozvoj. A náš vnější obraz. Bývá to často bod uvědomění v příbězích mých klientek: okamžik, kdy se podívají do zrcadla a najednou vidí otázky. Jsem to vlastně já? Vypadám jako já? Miluji to, co vidím? Kdo jsem? Kdo chci být?
Fascinující na práci s naším vnějším obrazem je to, že vztah image a identity je obousměrná silnice. Ovlivňují se navzájem, podobně jako tělo a mysl. Psychické rozpoložení má vliv na naše zdraví, ale stejně tak lze skrze tělo pracovat s duševními stavy.
Kdo jsme, naše osobnost, identita a životní styl se přirozeně promítají do toho, jak vypadáme. Ale zároveň, náš vnější obraz nám pomáhá být v kontaktu s tím, kým jsme, a dávat tomu viditelnou podobu. Umožňuje nám tak lépe vnímat sama sebe a prožívat svou autenticitu. A může nám i otevřít cestu k objevování těch stránek naší osobnosti, které teprve čekají na to, až jim dáme prostor. Náš vnější obraz není jen odrazem toho, kým jsme, ale i užitečným zrcadlem, prostředkem sebepoznávání a postupného objevování toho, kým se chceme stát.
Má cesta ke „Colour medicine“
Když jsem se před více než deseti lety začala profesně zabývat barevnou typologií a image poradenstvím, uchvacovalo mě především to, jak velký rozdíl mohou udělat správně zvolené barvy, střihy a styl oblečení. Kolik se v tom skrývá aha efektů a jakou úlevu a skvělý pocit to klientkám přináší.
Sama jsem už roky před tím hledala způsob, jak si lépe rozumět se svým šatníkem. Jak si umět vybírat věci, které mi budou slušet, budou spolu navzájem hezky fungovat a ve kterých se budu cítit dobře. Frustrovaly mě všechny ty téměř nenošené kousky ve skříni, vyhozené peníze, ranní paniky ve snaze zkombinovat svršky do zajímavého outfitu.
Měla jsem pocit, že mi uniká nějaké tajemství, klíč k tomu všemu.
A články o módě mi připadaly odcizené realitě, obecné a ukazující něco, co si vůbec nespojuji sama se sebou.
Klíč byl samozřejmě uvnitř, jako vždy. :-) Spočíval v tom zjistit, co je dobré individuálně pro mne. Porozumět tomu, co mi sluší a proč. Ujasnit si, z čeho se můj obraz – image – skládá. Jaké má barvy, jaké tvary, jaký styl. Objev barevné typologie pro mě byl malým osobním zjevením. Najednou jsem měla pevný bod, od kterého jsem se mohla odrazit, a hlavně: konečně jsme se ve svém oblečení začala cítit jako JÁ. Naprosto mě to nadchlo, do svých barev jsem se bez nadsázky zamilovala.
Začala jsem pátrat dál, číst, hledat, studovat, absolvovala jsem britské a australské kurzy pro profesionální image konzultanty. A postupně jsem zjistila, jak mě baví učit tohle úžasné khow-how další ženy i muže. A pozorovat, jak září. Po pár letech se z fascinujícího hobby stala profese.
Více než deset let setkávání s klientkami mi postupně ukázalo, že práce s vnějším obrazem je mnohem vrstevnatější, než jsem si na začátku dokázala představit. Jak úzce je náš vzhled propojený s emocemi, sebevnímáním a životními zkušenostmi. A také jak osvobozující může být okamžik, kdy se vnější obraz začne potkávat s tím, co člověk cítí uvnitř.